4.6.2021

Běhejte, ale přiměřeně. Srdce vám za to poděkuje

Fyzická aktivita je obecně vzato zdraví prospěšná, ať už jde o delší procházku nebo běh. Pravidelným cvičením totiž snižujete hladinu cholesterolu v krvi a chráníte se před vysokým tlakem a cukrovkou. Ale jak známo, nic se nesmí přehánět. Podle odborníků z Nadačního fondu České srdce platí, že pokud holdujete maratónům či jiným extrémním vytrvalostním sportům, neděláte svému srdci dobře.

15. května začal Měsíc zdravého srdce, preventivní kampaň charitativního projektu Proběhni.se. Ten podporuje jednak prevenci proti srdečním chorobám prostřednictvím pohybu, jednak Nadační fond České srdce. Spojení sportu a srdečního zdraví ale není tak jednoznačné, jak by se zdálo. Podle předních českých kardiologů, kteří právě s nadací České srdce spolupracují, není běh vždy a za každých okolností zdraví prospěšný. Jak to tedy je?

„U zdravých lidí se doporučuje aerobní cvičení alespoň 30 minut denně, na 50–85 % maximální tepové frekvence,“ popisuje MUDr. Michal Pazderník, Ph.D., FESC, kardiolog z IKEM a jeden ze zakladatelů Nadačního fondu České srdce. „Bylo prokázáno, že ti, kdo cvičí s mírou – věnují se například běhu asi dvě tři hodiny týdně  –  žijí nejdéle, zatímco lidé, kteří neběhají vůbec, mají život kratší.“

Podle MUDr. Pazderníka se však pozitivní efekt pohybu ztrácí například u maratonů či jiných extrémně vytrvalostních závodů, kdy může naopak dojít k mírnému poškození kloubů a svalů, včetně toho srdečního. „Při těchto aktivitách je zvýšená pravděpodobnost srdečních arytmií, které nemusí být život ohrožující, ale třeba jen nepříjemné̌ vnímané samotným sportovcem,“ vysvětluje.

S intenzivním běháním je také spojen pojem zbytnělé srdce. O co přesně jde? „Podobně jako se kulturistům při pravidelném tréninku zvětšuje objem kosterních svalů, dochází u pravidelné příliš vysoké zátěže ke změnám levé komory srdeční. Jejich stupeň ale vedle samotného tréninku určuje také genetická výbava,“ upřesňuje MUDr. Michal Pazderník.

Hypertrofii srdce, jak se zbytnělost odborně nazývá, diagnostikuje kardiolog. Většinou jde o nezhoubný nález spojený právě s dlouhodobým tréninkem. „Existuje však i množství alternativních příčin, například zvýšený krevní tlak nebo v horším případě dědičná hypertrofická kardiomyopatie. Ta se projevuje i život ohrožujícími arytmiemi – varovným signálem je ztráta vědomí sportovce, ať̌ už v klidu či při námaze. Pak jsou třeba další vyšetření,“ upozorňuje kardiolog.

3 zásady kardiologa pro sportování zdravé pro srdce:

1. Sportujte pravidelně a s rozumem. Fyzická aktivita je důležitá pro prevenci i posílení srdečního svalu. Vhodný trénink vede ke snížení nároků na dodávku krve a kyslíku, zlepšuje funkci cév a metabolismu svalů. Vše ovšem s mírou, člověk by měl sám poznat, jak různé druhy zátěže vnímá a jaký má strop fyzické kapacity. K pohybu pro posílení srdce vybízí i projekt Proběhni.se s letošní výzvou Měsíc zdravého srdce, která začala 15. května. Zakoupením startovného za symbolických 50 Kč navíc podpoříte činnost Nadačního fondu České srdce.
2. Nesportujte při jakékoli formě nachlazení či infekce. Některé viry, včetně těch chřipkových, mohou způsobovat poškození srdečního svalu. Jestliže člověk s virovým onemocněním sportuje, vystavuje se trvalému poškození srdečního svalu, ve vzácných případech i náhlé srdeční smrti. MUDr. Michal Pazderník doporučuje každou chřipku důkladně vyležet: „Za svou klinickou praxi jsem viděl nespočet mladých pacientů, kteří se snažili virové onemocnění přechodit a skončili s těžkým srdečním selháním na jednotce intenzivní péče. Část z nich dokonce musela podstoupit transplantaci srdce.“
3. Pozorujte varovné signály. Při běhu si všímejte, zda necítíte výrazný tlak, pálení a svírání na prsou, nepřiměřenou dušnost nebo pocity rychlého bušení srdce až závratě na vrcholu sportovního výkonu. K selhání srdce totiž dochází nejčastěji v cíli závodu, kdy se organismus blíží hranici svých možností.