11.6.2021

Tři operace srdce a komplikace na celý život. Naděje na dobrý život však Matyáše s rodinou neopouští

Matyáši Řepovi bude v říjnu pět let. Za svůj krátký život si však on i jeho rodiče prošli tak náročnou cestou, jakou si projde jen málokdo z nás dospělých. Kvůli vrozené vadě srdce, kterou navíc lékaři u Matyáše odhalili až po porodu, se u něj zdravotní problémy nabalovaly a od prostředí nemocnic si jen tak neodpočine. Díky kvalitní péči kardiochirurgů ho však naděje na dobrý život neopouští. 

Když byla Lucie Petříková těhotná s druhým dítětem, navštěvovala pouze svého gynekologa v Kladně. Ten u plodu nezpozoroval žádný problém. K porodu došlo v řádném 40. týdnu těhotenství. Když maminka přijela do nemocnice, na příjmu se lékařům nelíbily srdeční ozvy plodu a lékař zhodnotil, že vzhledem k předchozí sekci u prvního dítěte bude nutná sekce i tentokrát.

Po porodu byl malý Matyáš relativně v pořádku. Byl ale mírně studený a lékař při ranní vizitě slyšel na srdci miminka šelest. „Říkal mi, že to samo o sobě ještě není důvod k většímu znepokojení,“ vzpomíná Matyášova maminka na dobu, kdy vše vypadalo dobře. „Matyáš hezky a hodně jedl, byl ale hodně spavý a u kojení se potil.“

Skutečný zvrat přišel při edukaci ke kojení, kdy se sestře zdál chlapeček namodralý. Další kojení proto proběhlo na monitoru. „Při tom se lékařům nelíbily hodnoty saturace. Další vyšetření bohužel potvrdila, že má Matyáš vrozenou srdeční vadu a ihned ho tedy poslali na jednotku intenzivní péče. Pak ho odvezli do Prahy,“ popisuje Lucie Petříková.

Ve Fakultní nemocnici Motol se malý Matyáš dostal do odborné péče dětských kardiochirurgů. „Doktor mi řekl, že tuto vadu – hypoplastické levé srdce a na něj navázané další komplikace – lze řešit jedině operací. Bez ní by chlapec nepřežil. Ten výraz mi v hlavě zní dodnes – bez zásahu je vada neslučitelná se životem.“

Miminko tedy čekalo několik operací. První proběhla už 5. den po porodu. „Už při té nastalo mnoho problémů. Jeho stav byl kritický a nemusím asi říkat, že to bylo opravdu hodně náročné,“ říká statečná maminka. Zdravotní problémy dítěte tím tak spíše začaly než skončily. Na první operaci navázalo dalších sedm, celkem třikrát ho museli napojit na mimotělní krevní oběh. 

V nemocnici zůstal dalších několik měsíců, než proběhly další operace. Ani ty se neobešly bez komplikací. „Po prvních sedmi operacích Matyáška čekaly nakonec ještě tři a dvě katetrizace. To samo o sobě bylo extrémně náročné, přidal se k tomu ještě vážný pooperační průběh, který způsobil, že se u něj rozvinula hypotonie a ztratil sací a polykací reflex. Z nemocnice nás nakonec pustili po 108 dnech.”

Ani celý další rok Matyášova života nebyl jednoduchý. Vlivem krátkodobého napojení na mimotělní oběh při operacích nemohl potom správně jíst, nedržel správně hlavu. „K tomu se přidaly špatné oči, pak i sluch… Chodit se naučil až po 3. roku života, zřejmě vlivem špatného pooperačního průběhu, dlouhé rekonvalescence, opožděnému vývoji a hypotonie. Má také chronickou bronchitidu i zácpu,“ kroutí hlavou Lucie Petříková.

Třetí operace Matyáše, která proběhla minulý rok v červnu, naštěstí už proběhla bez komplikací a chlapcův stav je tak lepší. „Je na mě ale stále plně závislý,“ říká maminka, které v péči pomáhá i Matyášův otec Zděněk a starší bratr Tadeáš. „Děláme ale, co můžeme. Naděje totiž umírá poslední a náš Matyáš bojoval a bojuje tak, že si zaslouží dobrý život. Jsme vděční za skvělou lékařskou péči kardiocentra v Motole - doktorům i sestřičkám, všichni tam mají srdce na dlani a spoustu empatie i pochopení pro zlomené rodiče.“